První zmínka je z roku 1274. Hořice byly v držení Jindřicha z Kosové Hory. Po něm v majetku Záviše z Falkenštejna a Vítka z Krumlova. V roce 1290 prodány klášteru Vyšší Brod. V roce 1375 jsou Hořice na prvním místě v okolí, mají rychtáře, konšele a vlastní soudní pravomoc. Roku 1549 vyšebrodský opat Pavel udělil místu právo městyse.
Die erste Erwähnung stammt aus dem Jahre 1274. Höritz gehörte zuerst zum Besitz von Jindřich von Kosová Hora, nachher den Herren Záviš von Falkenštejn und dann Witiko von Krumlov. Im Jahre 1290 wurde es ans Kloster Hohenfurth verkauft. Im Jahre 1375 war Höritz der bedeutenste Ort in der Umgebung, es hatte eigene Bürgermeister, Richter, Adelige und eigene Rechte. Im Jahre 1549 hat der Abt von Hohenfurth Höritz das Marktrecht erteilt.
Původní hřbitov okolo kostela svaté Kateřiny je částečně zachován, současný hřbitov leží na západním okraji obce.
Der ursprüngliche Friedhof um die Kirche St. Katharina ist teilweise erhalten, der heutige Friedhof liegt am westlichen Rande des Dorfes.
Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Kofinanziert durch die Europäische Union aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung